Letadlo? Tentokrát ne. Vzali jsme to starým dobrým způsobem – vlakem. A víte co? Byl to jeden z nejlepších zájezdů, jaké jsme zažili. Pohodlné kupé, krajina za oknem, žádný stres na letišti a parta lidí, se kterou jsme se při loučení ve Vídni jen tak tak nerozplakali. Takhle nějak vypadá poznávací zájezd 9 dní po stopách Orient Expressu s Experitour.
Z Prahy do Budapešti: Dovolená začíná už ve vlaku
Dovolená nezačíná až v cílové destinaci – začíná ve chvíli, kdy si sednete do vlaku. A my to pocítili hned první den. Už při cestě z Česka jsme zamířili do restauračního vozu, dali si oběd a k tomu čepovanou Plzeň. Kdo říká, že cestování vlakem je nuda, ten to nikdy nezažil správně.
V Budapešti jsme měli dost času na krátké nakouknutí do maďarské metropole – procházka, káva, první orientální nádech. A pak už nás čekal ten pravý zážitek: nástup na noční vlak do Bukurešti. Vlastní lůžkové kupé, povlečené postele, umývadlo přímo v kupé a paní vlakvedoucí, která ráno zaklepala s kávičkou. Za čtrnáct hodin jsme byli v Bukurešti – odpočatí, v dobré náladě a připravení na vše, co nás čekalo.
Bukurešť: Město, které vás překvapí
Bukurešť má pověst, která jí úplně nepomáhá. Ale kdo ji navštívil, ví, že realita je jiná. Prošli jsme se po elegantní třídě Calea Victoriei, zabrousili do starého centra s kavárničkami a uličkami plnými života a pak jsme se ocitli tváří v tvář monumentu, který za socialismu změnil tvář celého města.
Palác parlamentu. Druhá největší vládní budova světa, hned po americkém Pentagonu. Ceau?escu ji začal stavět v roce 1984 a nedočkal se jejího dokončení – revoluci v roce 1989 nepřežil. Dnes je symbolem Bukurešti a my jsme prošli jejími chodbami s pocitem, že se dotýkáme velmi nedávné dramatické historie. Večer jsme si pak sedli do restaurace v centru, kde jsme poprvé ochutnali sarmale, tradiční rumunské zelné závitky. A bylo skvělé!
Vlakem k Černému moři: Pelikáni a přístav v Constantě
Jeden den jsme věnovali výletu k Černému moři – a byl to den, na který se nezapomíná. Vlakem jsme dojeli až do Constanty, města s historií, která sahá přes Římany, Turky, Byzantince až do současnosti. Přímo v centru stojí vedle sebe kostely čtyř různých náboženství – pravoslavný, katolický, mešita i synagoga. Jedna malá ulice, celé dějiny Evropy.
Hned vedle Constanty leží proslulé letovisko Mamaia. A první, co nás přivítalo? Hejno pelikánů. Někteří z nás se i vykoupali, jiní raději zůstali na břehu s dobrou kávou. Večeři jsme měli v krásné restauraci přímo u přístavu. Počasí nám přálo, nálada taky.
Do hor: Zámky, hrady a nečekané vinařství
Přesun do karpatských hor přinesl i první mračna – doslova. Počasí se trochu pokazilo, ale co jsme tím ztratili na slunci, vynahradili jsme si výhledy. A zážitky.
Zámek Peleš u Sinaie je jedno z těch míst, která vás ohromí hned jak je uvidíte. Neorenezanční sídlo z konce 19. století, zasazené pod majestátní hory, postavené pro krále Karola I., který sem zval vybrané hosty z Orient Expressu. Stáli jsme tam v úplném tichu.
Pak jsme se vydali na hrad Bran – ano, ten Drákulův. I tady vám atmosféra středověké pevnosti zasazené do kopců vezme dech.
A pak přišel moment, který celou skupinu možná nejvíc bavil. Plánovaný výlet do hor zrušily zavřené lanovky kvůli příliš silnému větru. Průvodce Ondřej na chvilku zmizel s telefonem a mapou a vrátil se s plánem B: vinařství. Přesun vlakem, minibus, který nás dovezl do kopců, prohlídka výroby, degustace a pak nákup „vzorků navíc". Na zpáteční vlak jsme nastupovali s lahvemi v ruce a ve velmi dobré náladě. Nikdo nelitoval zrušené lanovky.
Brašov, hory a rozloučení v Sighisoaře
Brašov je město, které si řekne o celé odpoledne. Gotický Černý kostel ze 14. století, hradby s výhledem na město obklopené kopci ze všech stran, příjemné restaurace v centru. Část skupiny se vydala individuálně znovu do hor a vyjela lanovkou až do 2.200 metrů nad mořem. Výhled na zasněžené vrcholy Karpat v době, kdy jsme o pár dní dřív stáli u Černého moře – to je kontrast, který Rumunsko umí nabídnout a málokdo to o něm ví.
Závěrečný den nás zavedl do Sighisoary – středověkého města, které vypadá jako z pohádky. Barevné domy, věžová brána, dlážděné uličky. Ideální místo na zakončení zájezdu, poslední večeři a bilancování toho, co všechno jsme za těch devět dní stihli.
Ve 22:14 jsme nastoupili na noční vlak do Vídně. Ráno v 9:22 jsme přestoupili na ČD a mířili domů.
Při loučení ve Vídni někteří uronili slzu
Není to nadsázka – skutečně. Taková parta se sešla, takový zájezd to byl. Někteří si ve Vídni při loučení vyměnili kontakty a rovnou začali plánovat, kam na další vlakový zájezd s Experitour.
Jestli jste nikdy nevyzkoušeli, že se dá cestovat jinak než letecky, bez stresu a s pocitem, že dovolená začíná už ve chvíli odjezdu z Prahy – tohle je přesně zájezd pro vás. Vlaky jedou na čas, průvodce ví, co dělá, a pokud se něco pokazí, vždy má plán B.
Pokud vás to láká, prohlédněte si fotky z našeho zájezdu a přijďte si tu atmosféru zažít na vlastní kůži. Rádi vás přivítáme v partě.
