Na začátku září jsme se v devítičlenné skupině vydali na poznávací zájezd do Gruzie, země s bohatou historií, dechberoucími kláštery a malebnými horskými údolími. Naše cesta zahrnovala také návštěvu černomořského letoviska Batumi, známého jako "perla Černého moře".
Po příletu do Tbilisi jsme měli neobvyklý úvod – právě se připravovalo utkání Ligy národů mezi Gruzií a českou fotbalovou reprezentací. Tbilisi, běžně známé svými hustými ulicemi, bylo tentokrát poloprázdné. Všichni gruzínští fotbaloví fanoušci, a že jich je požehnaně, buď fandili přímo na stadionu, nebo napjatě sledovali zápas doma. Cesta z letiště do hotelu proběhla neobvykle hladce a bez obvyklých dopravních zádrhelů. Večer pak Gruzie oslavovala svou výhru 4:1 do pozdních nočních hodin. Pro nás tím vyvstala otázka: přiznáme, odkud jsme, až se nás na to místní zeptají?
Druhý den jsme už nechali fotbalový neúspěch za sebou a naplno se ponořili do krás Tbilisi. Navštívili jsme pevnost Narikala, monumentální katedrálu Sameba, proslulé sirné lázně v čtvrti Abanotubani, sochu Matky Gruzie a další ikonické památky, které by neměly chybět na seznamu žádného návštěvníka tohoto města. Večer jsme strávili v příjemné restauraci Old Metekhi, kde jsme ochutnali výborné gruzínské víno a místní speciality. Gruzínská kuchyně, inspirovaná kavkazskými, perskými i ruskými vlivy, nás opravdu nadchla. Atmosféru podkreslovala hudba a tradiční tanec.
Následující dny patřily především úžasným výhledům. Zasněžený vrchol majestátní hory Kazbek jsme obdivovali z okolí kostela Gergeti, kaňon Martvili nás uchvátil svou nedotčenou přírodou a horská vesnice Ušguli, s nejvyšší gruzínskou horou Šcharou v pozadí, nám ukázala drsnou krásu kavkazských hor. Výčet fascinujících míst, která jsme měli možnost obdivovat, by mohl pokračovat. Nedobytné svanské věže v Koškebi či nekonečné panorama divoké přírody byly jen střípky z naší cesty.
V Batumi, často nazývaném "Malá Dubaj", jsme si užili koupání ve vlnách Černého moře a prošli se slavnou botanickou zahradou. Město samo o sobě je moderním centrem zábavy a odpočinku na pobřeží.
A co by to bylo za cestu po Gruzii, kdybychom neochutnali místní víno! Putování po Kachetii, vyhlášené vinařské oblasti, bylo vrcholem. Jak nám s hrdostí řekl majitel vinařství Vellino: „My Gruzíni vyrábíme víno s láskou už 8 tisíc let. Jsme národ, který stál u zrodu tohoto lahodného moku.“ Měli jsme možnost ochutnat vína z produkce podle tradiční metody Kvevri, kde víno zraje v hliněných nádobách zakopaných v zemi. A věřte, že bylo co ochutnávat!
Celou cestu nás provázelo slunečné počasí a pohoda. Parta, která se na zájezdu sešla, byla vždy dobře naladěná a nezkazila žádnou zábavu. Za to vám všem patří velké díky!
Váš průvodce David Mareček
